4. neděle adventní

Sloky 1–2 přímo citují dnešní Vstupní antifonu „Rosu dejte, nebesa“ z Iz 45,8. Sloka 1 navíc spojuje tento obraz s Pannou, která počne Spasitele, a tak odráží Evangelium i Antifonu k přijímání.

Celá píseň dramaticky vypráví dnešní Evangelium o Zvěstování. Sloky 1–6 citují Gabrielův pozdrav, zastínění Duchem, Boží všemohoucnost i Mariino „Jsem služebnice Páně“.

Obě sloky přímo sledují dnešní Evangelium: sloka 1 cituje Gabrielův příchod a pozdrav, sloka 2 jeho příslib početí Božího Syna. Stručný text soustřeďuje pozornost právě na Zvěstování.

Sloky 3–5 citují dnešní Evangelium o Gabrielově poselství a Mariině souhlasu; sloka 5 výslovně zpívá „Staň se podle slova tvého“. Píseň završuje událost vyznáním vtělení Slova.

Sloky 1–3 odrážejí dialog anděla s Marií a sloka 3 přímo cituje dnešní Aklamaci i Evangelium: „Staň se mi podle slova tvého“. Mariino přijetí Boží vůle je ústředním motivem písně.

Sloka 1 cituje dnešní Vstupní antifonu z Iz 45,8 a sloka 2 přímo převypravuje Gabrielův příchod a zvěst o jménu Ježíš z dnešního Evangelia. Píseň tak propojuje rorátní očekávání s jeho naplněním ve Zvěstování.

Sloka 2 přímo přebírá titul Emanuel z dnešní Antifony k přijímání: „Bůh s námi“. Píseň zároveň oslavuje zaslíbené Dítě, které sestupuje k lidem a vede je k Otci.

Sloka 3 cituje dnešní Evangelium o Gabrielově zvěstování a píseň rozjímá panenské mateřství Bohorodičky. Jde zároveň o předepsanou sezónní mariánskou antifonu pro advent.

Sloka 1 cituje dnešní Vstupní antifonu z Iz 45,8 a sloka 4 připomíná plnost času a andělské zvěstování Marii. V delším textu jsou tak výrazně přítomny oba hlavní obrazy dne.

Sloka 2 doslovně cituje dnešní Vstupní antifonu „Rosu dejte, nebesa, shůry“ a prosí, aby země vydala Spasitele. Zachovává slavnostní tón bezprostředního adventního očekávání.

Sloka 3 odráží dnešní Evangelium o Zvěstování i Antifonu k přijímání o panně, která počne. Příchod Vykupitele spojuje s panenským mateřstvím a naplněním prorockých zaslíbení.

Sloka 2 odráží dnešní Evangelium o andělově poselství a rozvíjí tajemství, že Stvořitel se v čase narodí ze svého stvoření. Mariino povolání je zde přímo spojeno s dílem spásy.

Jediná sloka spojuje prosbu o otevření nebes s vtělením „v životě přečisté Marie Panny“. Obraz rosy milosti zároveň výrazně odráží dnešní Vstupní antifonu.

Sloka 1 odráží dnešní Antifonu k přijímání o panně a zaslíbeném Synu. Obraz Slunce vycházejícího z hvězdy poeticky vyjadřuje Kristovo vtělení z Panny Marie.

Sloka 8 přímo cituje Mariino „Staň se mi“ z dnešní Aklamace a Evangelia a představuje její souhlas jako vzor odevzdání Boží vůli. V širším adventním rámci píseň rozvíjí očekávání Kristova příchodu.