Památka Panny Marie Bolestné

Sekvence Stabat Mater přímo rozjímá Mariino spoluutrpení pod křížem. Sloka 1 cituje Simeonův meč z Lk 2,35 i Mariino stání pod křížem z Jan 19,25.

Píseň je výslovně věnována Matce Bolestné; celým textem se vrací meč pronikající její srdce podle Lk 2,35. Sloky 1–4 zachycují Mariin pláč pod křížem podle Jan 19,25–27.

Sloky 5–6 líčí Mariino spoluutrpení při Kristově kříži a sloka 6 přímo cituje proroctví o meči z Lk 2,35. Následná nebeská sláva zároveň vyjadřuje naději, že účast na utrpení vede ke slávě.

Píseň spojuje Kristovo umučení s výslovnou prosbou k Bolestné Matce skrze jejích sedm bolestí. Sloka 4 odráží Mariino duchovní mateřství pod křížem podle Jan 19,25–27.

Sloka 3 cituje Simeonovo proroctví z Lk 2,22–35 a představuje Marii, která sebe i své bolesti odevzdává Bohu. Sloky 5–6 pokračují jejím mateřstvím pod křížem a Kristovým zvoláním „Dokonáno“.

Sloka 5 přímo oslavuje Bolestnou Matku u kříže a připomíná její sedmibolestné srdce i meč podle Lk 2,35. Opakovaná prosba o přímluvu podtrhuje její trvající mateřskou ochranu.

Sloka 6 rozjímá Kristovo tělo sňaté z kříže a položené Marii do klína, přičemž její bolest vyjadřuje slovy z Pláč 1,12. Jde o výrazný obraz Piety a Mariiny účasti na vykupitelském utrpení.

Sloky 3–4 zobrazují Marii pod křížem, jak v žalu hledí na zmučeného Syna a nemůže jej potěšit. Tyto sloky odrážejí Jan 19,25–27 i Simeonův meč z Lk 2,35.

Sloka 5 připomíná Mariino spoluutrpení při Kristově kříži a sloka 6 odráží meč pronikající její duši podle Lk 2,35. Píseň zároveň děkuje za její trpělivost v bolesti bez reptání.

Sloka 4 představuje Marii jako věrnou Matku stojící pod křížem podle Jan 19,25. Motiv její oběti a věrnosti dobře vystihuje dnešní připomínku spoluúčasti na Kristově utrpení.

Sloka 2 cituje Kristův testament z kříže podle Jan 19,26–27 a rozvíjí Mariino duchovní mateřství. Prosba k Matce ustavičné pomoci navazuje na dnešní motiv její mateřské ochrany.

Sloka 5 připomíná Mariinu bolest podle Lk 2,35 a její trpělivou účast na utrpení. Sloka 1 současně odráží svěření učedníka Marii pod křížem podle Jan 19,26–27.

Sloka 2 přímo cituje dnešní první čtení o Kristu jako jednom těle a věřících jako jeho údech podle 1 Kor 12,12–27. Jde však o vedlejší motiv dne oproti Mariinu stání pod křížem.

Prosba „Pod ochranu tvou“ konkrétně rozvíjí mateřskou ochranu Boží Rodičky, o níž mluví dnešní modlitby. Nezachycuje přímo meč bolesti ani Kalvárii, ale vhodně vyjadřuje důvěru v Mariinu přímluvu.

Sloka 4 cituje Mariino stání u kříže podle Jan 19,25–26 a Kristovo „Dokonáno“ z Jan 19,30. Shoda je silná, ale bolestná Matka tvoří jen jednu část delšího pašijově-eucharistického zpěvu.