Středa Svatého týdne

Přímo zpívá o Kristově kenosii a poslušnosti až k smrti na kříži (Flp 2,6-8), což je přesný obsah vstupní antifony. Postní meditace o pokoře plně odpovídá Svatému týdnu.

Výslovně zmiňuje Jidášův zrádný polibek, Getsemanskou úzkost, ustanovení eucharistie při Poslední večeři a Beránka Božího — přímá shoda s evangeliem (Mt 26,14-25).

Krok za krokem líčí umučení od Getseman přes Jidášovu zradu s vojáky až ke Kalvárii — přesně odpovídá evangeliu o Jidášově zradě a pašijovému rázu Svatého týdne.

Trisagion s motivem kenoze (Flp 2,6-8) — svatý Bůh, který trpěl za hříšníky — přímo rezonuje se vstupní antifonou o poslušnosti až k smrti a s pašijovým charakterem dne.

Kristus v první osobě líčí Poslední večeři s ustanovením eucharistie i cestu kříže — odpovídá evangeliu (velikonoční večeře, zrada) i antifoně k přijímání (výkupná oběť).

Muž bolesti (Iz 53), volání ‚Ukřižuj!' jako osobní hřích a eucharistická sebedarování — propojuje Izaiášova Služebníka s antifonou k přijímání o výkupném za mnohé.

Kajícná duše přistupuje ke Golgotě, rozjímá o Kristových ranách a připomíná Poslední večeři — spojuje pokání s eucharistií, což odpovídá jak evangeliu, tak antifoně k přijímání.

‚Dokonáno jest' — Beránek Boží na kříži, kosmická znamení, pohřeb — silná pašijová meditace plně v duchu Svatého týdne.

Uctívání svatého kříže, Kristus nesoucí kříž v tichosti (srov. Iz 53,7) — rezonuje se Služebníkem Hospodinovým z prvního čtení a s pašijovým charakterem dne.

Výzva kamennému srdci k pokání skrze rozjímání o Kristových ranách — odpovídá kajícnému tónu dne a otázce učedníků ‚Jsem to snad já?'

Kenoze (Flp 2,6-8), Kristovy rány, Mariina bolest u kříže — propojuje vstupní antifonu o sestoupení a poslušnosti s pašijovou atmosférou.

Křížová cesta s trnovou korunou spojená s eucharistickou přítomností — vhodná pro postní mši Svatého týdne.

Oběť ustanovená Ježíšem před ukřižováním, proměnění chleba a vína — vhodný průvodní zpěv ke mši s pašijovým laděním.

Památka Kristovy smrti, kajícný tón, chléb a víno obětované jak Kristus ustanovil — obecný mešní zpěv vhodný pro kající charakter dne.

Osobní vztah ke kříži jako průvodci a útěše — odpovídá postnímu a pašijovému duchu, byť bez přímé vazby na konkrétní texty dne.